- Jsme v období respiračních onemocnění a lékaři zdůrazňují význam prevence, zejména očkování. Zavírají se nemocnice, návštěvy nesmějí ani do ústavů sociální péče. To všechno s cílem nešířit nákazu mezi ohroženými pacienty a staršími osobami. To je všechno krásné, ale paradoxem je, že mnozí z personálu těchto zařízení očkování ignorují,
- V ČR je proočkovanost obecně velmi nízká: Proti pneumokokům je očkováno asi 66 % dětské populace, horší je ale situace u seniorů starších 65 let, kde se proočkovanost pohybuje okolo 20 %. U chřipky je situace také velice nepříznivá, proočkovanost celé populace je pouze mezi 7 a 8 % a problém spatřujeme zejména u rizikových skupin, jako jsou senioři, říká MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., epidemiolog Státního zdravotního ústavu.
- Zdravotníci jsou ve vyšším riziku, ale...
- Podle MUDr. Daniela Dražana z Dětského odd. Nemocnice Jindřichův Hradci jsou to pochopitelně právě zdravotníci, kteří se starají o nemocné.
- Zároveň však, pokud se nedají očkovat, představují riziko pro vysoce zranitelné pacienty, těhotné nebo chronicky nemocné, dává dr. Dražan. Očkování podle něj hraje klíčovou roli nejen v ochraně zdravotníků samotných, ale i jejich rodin a pacientů.
- Nízká proočkovanost personálu zdravotnických i sociálních zařízení se v době chřipkové epidemie může negativně projevit na kvalitě poskytované péče. Je trochu alibistické zakazovat návštěvy, když ani sami zdravotníci nejsou dostatečně chráněni,“ domnívá se MUDr. Petr Smejkal, hlavní epidemiolog z IKEMu.
- Zaměstnanci zdravotnických zařízení jsou ohroženi chřipkou více než běžná populace.
- Vakcinací snižují riziko přenosu infekce nejen na sebe, ale i na kolegy a především na pacienty, včetně těch s vysokým rizikem rozvoje závažných komplikací. Očkování proti chřipce je pro zdravotníky v České republice již několik let hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, přesto se jejich proočkovanost pohybuje pod celorepublikovým průměrem (5–7 %), zatímco evropský průměr je přibližně 52 %. V zemích, jako je Řecko a Irsko, se pohybuje dokonce kolem 70 %.
- MUDr. Smejkal, který se dlouhodobě zasazuje o zvýšení proočkovanosti zdravotníků, ji považuje za důležitý faktor nejen pro bezpečnost pacientů, ale i pro kvalitu poskytované péče v daném zařízení. V IKEMu, kde působí, je sice nadprůměrná (40 %), přesto to podle něj nestačí:
- Nízká proočkovanost zdravotníků zvyšuje riziko, že se chřipka bude šířit. A to nejen
- mezi pacienty, které může významně ohrozit, ale i mezi personálem, což
následně vede k dalším omezením v provozu nemocnic.
- Otázkou tedy zůstává, zda by samy nemocnice neměly klást větší důraz na proočkovanost personálu jako na ukazatel kvality péče, místo aby se spoléhaly jen na omezování návštěv. Také rodiny pacientů by se měly aktivně zajímat o úroveň ochrany, která je v těchto zařízeních poskytována.
- Jak funguje očkování
- Pokud je člověk očkovaný, jeho imunitní systém dokáže rychleji zareagovat na přítomnost pneumokoka - ať už se dostane do krevního oběhu nebo na sliznici dýchacích cest. Tělo si díky očkování vytvoří ‘buněčnou paměť’, která mu pomáhá rychle vytvořit protilátky. U neočkovaného člověka je tento proces složitější a imunitní systém nemusí stačit na to, aby infekci potlačil včas, což může vést k vážnému průběhu onemocnění.
Ilustrační foto: pixabay a archiv
Komentáře
Okomentovat