Díky antibiotikům se výrazně změnila léčba infekčních nemocí, které způsobují bakterie nebo viry. Ovšem někteří pacienti stále ještě vyžadují léčbu antibiotiky i tehdy, když nemohou fungovat.
Viry jsou nebuněčné organismy, které samy nejsou schopné ani růst, ani se množit. Potřebují k tomu hostitele, tedy nás.
"Poté, co proniknou do buněk,
stanou se jejich součástí, a proto je poměrně náročné zacílit na ně léky. Musíme
spoléhat na naši imunitu, kterou někdy můžeme podpořit očkováním či antivirotiky. Úlevu mohou přinést i některé léky snižující projevy infekce.
Bakterie jsou naprosto jiná kategorie,“ vysvětluje MUDr. Jan Strojil, Ph.D., lékař a klinický farmakolog z FN Olomouc.
Bakterie řadíme mezi živé jednobuněčné organismy. Umí se samy rozmnožovat a jsou poměrně odolné. Některé z nich jsou pro nás prospěšné, jiné mohou způsobovat nebezpečné infekce.
"S léčbou bakteriálních infekcí nám významně pomohou právě antibiotika. Využíváme toho, že struktura bakterií a našich buněk je odlišná. Antibiotika potom cíleně působí právě na bakterie,“ říká dr. Strojil.
Proti těmto infekčním onemocněním jsou antibiotika velmi důležitá, protože dokážou škodlivé organismy rozpoznat a zničit, anebo zabránit jejich dalšímu šíření. Proti některým z nich je samozřejmě vhodné i očkování.
Měli bychom vědět, že ne všechna bakteriální onemocnění je nutné hned léčit antibiotiky. S některými si naše tělo poradí i bez nich.
Virové infekce, na které antibiotika nezabírají
● bronchitida ● rýma ● chřipka ● laryngitida ● virová hepatitida ● AIDS ● spalničky ● covid-19 ● ebola ● klíšťová encefalitida ● mononukleóza ● neštovice ● rotavirová průjmová onemocnění
Pro zvládnutí těchto nemocí je zatím nutná především imunitní reakce našeho těla. Tu lze podpořit očkováním, pokud existuje, nebo mohou v některých případech pomoci antivirotika. Úlevu mohou přinést také některé léky, které sice infekci neléčí, ale snižují její projevy, jako jsou bolesti, horečka, kašel apod., např. paracetamol, ibuprofen.
Ilustrační fota: pixabay
Komentáře
Okomentovat