Ušáček

Měli jsme ho doma, když jsem byla malá. Potom stával v předsíni a sedávali jsme na něm dva, když mi bylo 16, venku bylo nevlídno a končilo rande. Za pár let jsem ho dala nově vyčalounit, potáhnout mou oblíbenou béžovo-růžovou s nenápadným vzorem, a parádu dělalo za dalších pár let i v pražském tři plus jedna.

Když jsem se tam stěhovala, manžel to nějak nestihl a pomáhali mi kamarád Jindra a mistr světa v letecké akrobacii Oto. Přijeli jsme, výtah ještě nefungoval, a tak ho popadli a kromě ostatních věcí vynesli do šestého patra.

Byl tam stále, můj oblíbený ušáček, hodně dlouho, a když se narodily vnučky, lezly na něj a z horní části sjížděly po prdelkách dolů, čímž ho částečně devastovaly. Ale držel pořád, i po přestěhování na chaloupku. Tam je, doufám, dodnes.

Při vyslovení slova ušák nám obvykle naskočí králík. Ale milovníci pohodlných křesel znají jeho vlastnosti coby proslulou legendu sedacího nábytku.

Dříve byl na trhu k dostání pod názvem čtenářské křeslo. Zákazníci zajímající se o tento typ křesla, prý byli nejčastěji právě náruživí čtenáři. Hledali privilegované místo pro svou nejmilejší činnost, kde by se mohli pohodlně uvelebit a zapomenout na okolní svět. 

Křeslo ušákového typu toto splňuje beze zbytku. Typické zaoblené tvarování a boční oblouky na opěradle ve výšce hlavy umožňují pohodlné spočinutí v jeho náruči i v případě, že čtenáře děj knihy ukolébá ke spánku. Postranní oblouky zabraňují bolestem krční páteře, což nejvíce ocení ti, kteří vědí, jaké je probudit se po prodřímané noci s hlavou spadlou na rameni.

Za vynálezce typické konstrukce ušáku jsou považování milovníci života a všeho krásného – Francouzi.

Jak správně vybrat ušák

Zaujměte v nich oblíbenou - nejen čtenářskou, ale třeba i televizní polohu. Všímejte si, zda vás opěrky nikde netlačí, zda jsou ucha křesla ve správné výšce a jak vám vyhovuje měkkost či tvrdost. S ušákem musíte doslova splynout.

Ušák zabere poměrně velký prostor, ale pořád menší než sedačka s podnožkou. Měla jsem krásnou bílou koženou, ne příliš rozměrnou, ale okolnosti mě donutily přestěhovat se do minibytu, kam se prostě nevešla. A tak teď mám – co myslíte – ušák. I s podnožkou na nohy. Na tu nezapomeňte, hezky si odpočinou. 

Ušák je fajn, sedím, piju kafe a něco uďobávám. Ale celý život stejně raději čtu vleže…