Vzniku infarktu zimní období „přeje“ více než zbytek roku. Kardiologové soudí, že si většina lidí na tento problém zadělává celá léta svým životním stylem - a zima problém umocní. Mráz zužuje tepny, zvyšuje tlak i riziko ucpání cév a může způsobit dokonce i poruchy srdečního rytmu.
Žijeme déle, ale s nemocemi
Předejít tomu, aby třeskuté mrazy nebo stresy neměly na srdce vliv, je možné pouze dlouhodobou úpravou životního stylu. Podle prof. MUDr. Miloše Táborského, CSc., MBA, přednosty I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc, nestačí změnu odstartovat s novoročním předsevzetím:
„Pokud se člověk rozhodne zapracovat na snížení rizika, aby
zabránil tomu, že v zimě skončí v nemocnici s infarktem, měl by začít
nejpozději v létě. Změna životního stylu se projeví při poctivém
dodržování až po měsících, ale každému se ohromně vyplatí. Dožíváme se sice
vysokého věku, avšak posledních dvacet let přežíváme s nemocemi. Po
šedesátce se u většiny lidí začínají objevovat vleklé choroby, ale naším cílem
by mělo být prožít co největší část života ve zdraví. A k tomu nám pomůže pohyb,
nekouření a rozumné stravování.“
Jaký je typický pacient s infarktem
Doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., prezident
České asociace intervenční kardiologie České kardiologické společnosti, tvrdí,
že typickému pacientovi s infarktem je nad šedesát let, má vysoký krevní
tlak, cholesterol, kouří, je obézní a léčí se s dalšími chronickými
nemocemi.
„Když takový člověk bezdůvodně omdlévá, špatně dýchá či
pociťuje obrovskou únavu a začne ho prudce bolet na hrudi, je na čase okamžitě
volat záchranku. Počítá se každá minuta. Pokud dojede do nemocnice
s katetrizační jednotkou do hodiny, má 96% šanci, že přežije ve velmi
dobrém stavu s jen malou jizvou na srdci. Každá hodina zpoždění znamená větší a
větší poškození srdečního svalu, který bychom jinak dokázali zachránit. Lidé
k nám dorazí v rozmezí 2,5–3 hodin od prvních příznaků, mnozí ale i
daleko později,“ doplňuje doc. Kala.
Chcete infarkt přechodit?
V této souvislosti kardiologové bojují také
s aktuální pandemickou vlnou:
„Podle dat Českého statistického úřadu zemřelo v předloňském
covidovém roce o 17 000 osob víc než v roce předchozím, za 3 100
úmrtí mohou právě choroby oběhového systému,“ uvádí prof. Linhart. Lidé ze
strachu z nákazy covidem nevolají záchranku, do nemocnice nejedou a buď
zemřou doma, nebo infarkt „přechodí“ a přivodí si srdeční selhání. „Každá
vlna covidu snížila u nás na oddělení příjem pacientů odhadem o 20 % – tito
lidé se pochopitelně zázračně neuzdravili. Infarkt jejich sval postihl a
projevil se později selháním srdce. Vidíme to stále, obvykle k nám
přichází dvacet lidí s infarktem týdně, v současné době je to pět až
šest,“ říká prof. Táborský. Stejnou zkušenost ze svého oddělení má doc.
Kala.
Rychlý telefon může zachránit život
Specialisté na srdce tak apelují, aby se lidé nebáli zavolat,
když je bolí na hrudi, špatně se jim dýchá, je jim na omdlení – včasný
telefonát může zachránit život.
„Katetrizujeme, tedy řešíme akutní infarkt zavedením cévek do
srdečních dutin a cév, i covid-pozitivní pacienty. Máme na to uzpůsobené sály,
personál je vybavený speciálními overaly a respirátory. S covidem a jeho
dalšími mutacemi budeme žít ještě dlouhá léta, a proto se musíme naučit na něj
vyzrát,“ dodává prof. Táborský. Kardiologové
připomínají, že v Česku je 22 katetrizačních center, která fungují 24
hodin denně. Jakmile záchranáři vyhodnotí, že se jedná o infarkt, jedou
s pacientem přímo do jednoho z nich. Podle posledních dat Ústavu
zdravotnických informací a statistiky ČR skončilo v roce 2020
v nemocnicích s infarktem 22 497 lidí.
Předseda českých kardiologů prof. Linhart připomíná, že
v následujících měsících a letech lze čekat prudký vzestup lidí se srdečním
selháním, mimo jiné proto, že infarkt přechodili. Nyní jich je přes
280 000, do roku 2030 by se jejich počet mohl dostat na 450 000.
Úmrtí na
nemoci srdce hrají v Česku mezi ostatními chorobami prim a covidová
pandemie situaci dále zhoršila.
Foto: pixabay a archiv
Komentáře
Okomentovat