Dnes jsem při nákupu českých vajec zjistila, že jsou všechna v bílém provedení. Kdo to slepicím řekl, že jedině takto se dají dobře barvit? Na krabičce bylo datum spotřeby do 14. 4. Tak nevím…
Dnes
ale něco k půstům; k nejznámějším určitě patří velikonoční půst.
Velikonoce jsou považovány za hlavní křesťanský svátek, o jehož hlubší prožití
se má postarat tzv. přípravná doba neboli doba postní. Velikonoční půst církev
praktikuje přes sedmnáct set let.
Jak to bývalo?
Modré pondělí důležité bylo dodržovat
pitný režim a dodat tělu hodně vody
Šedivé úterý servírovaly se kroupy
a šoulet
Sazometná středa pekly se jidášky
Zelený čtvrtek na jídelníčku bývalo
zelené jídlo
Velký pátek nejpřísnější den
půstu, bylo povoleno jedno bezmasé jídlo
Bílá sobota pekly se mazance a
beránci
Boží hod velikonoční byly posvěcovány velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chléb i víno
Velikonoční pondělí … a začínal týden vaječných
pochoutek
Mnoho
původních velikonočních zvyků a obyčejů se dodržuje i v současnosti – pečení
beránků a mazanců, anebo tvorba různých pomazánek z uvařených vajec.
Něco z historie
Období
od února do jara bývalo historicky v našich podmínkách jedním z nejtěžších; nebyly lednice a mrazáky, a tak se hospodářská zvířata zabíjela
postupně v průběhu celého roku. Zimní zabíjačky se na vesnicích konaly postupně
v jednotlivých staveních, a hospodář, který zrovna zabíjel, dával svým sousedům
výslužky. Díky tomu měli lidé obvykle alespoň jednou týdně maso. Jak zásob v
průběhu zimy ubývalo, bylo potřeba uskrovnit se a toto chudé období na konci
zimy a začátku jara se stalo obdobím půstu.
Velikonoční půst míval
velmi přísnou podobu. Po celých 40 dní se nesmělo jíst maso, vejce a mléčné
výrobky, zpravidla se jedlo pouze jednou denně. Výjimku tvořily neděle, kdy byla pravidla mírnější. Během postní doby byla vyžadována střídmost
v jídle a jíst se měly hlavně ryby, zelenina a zeleninové saláty, různé
druhy polévek. Dnes je velikonoční půst vnímán a dodržován v mnohem mírnějším
duchu - pokud vůbec.
„Ani v současnosti by však neměla být postní doba jen o dodržování půstu v jídle a odříkání si zábavy,“ říká psychoterapeut Michal Nikodem.
„Důležité
je obrátit se sám k sobě a říct si, zda nás život, který žijeme, naplňuje. Jestli je správné žít povrchní život a
kupovat spoustu zbytečností, které jsou nám vnucovány a které ke šťastnějšímu
životu nepotřebujeme. Jde jen o to pozastavit se, tyto věci si uvědomit a začít
žít v souladu se svým svědomím, přírodou, okolím.“
Účinky
půstu
Půsty, pokud jsou správně praktikovány, mají detoxikační účinky. K tomu v nemalé míře přispívá také vhodný pitný režim, protože pomáhá z těla odplavovat odpadní látky. Ideálním zdrojem tekutin jsou přírodní pramenité a minerální vody, které jsou velmi kvalitní, čisté a neupravené, bez obsahu chemických přídatných látek.
Díky detoxikaci těla se revitalizuje i náš
mikrobiom. Ten je podle posledních výzkumů základem pro správné fungování
imunity, což je v současné covidové době zásadní.
Foto:
pixabay a archiv
Komentáře
Okomentovat