Zpráva z dnešního dne: Koho očkovat nejdřív?

 

Měla by vakcínu jako první dostat sportovně založená šedesátnice, nebo její třicetiletý obézní kolega? Vědci z Oxfordu vyhodnotili rizika covid-19 a doporučují, koho očkovat nejdříve.

Jak to vypadá u nás

Podle aktuálně zveřejněných očkovacích scénářů je jasné, že v prvních měsících roku 2021 bude mít Česká republika zhruba jen milion vakcín proti onemocnění covid-19. Ovšem stát zvládne naočkovat maximálně stovky tisíc obyvatel. Logicky je proto třeba najít způsob výběru těch, kteří by měli očkování dostat první. Je samozřejmé, že přednostně budou očkováni lidé v první linii, zejména zdravotníci a další složky, které přicházejí do bezprostředního kontaktu s pacienty covid-19. Koho ale očkovat přednostně z většinové populace? Odpověď nabízí Oxfordská studie na 6 milionech pacientů.

                                  8 milionů rychle mít nebudeme

"Pokud bychom chtěli naočkovat všechny seniory starší 65 let a pacienty s chronickými nemocemi, museli bychom najednou mít vakcíny pro minimálně 4 miliony obyvatel, tj. 8 milionů dávek vakcíny. Přednost při očkování by měli mít ti, kdo jsou u covidu-19 nejvíce ohroženi závažným průběhem onemocnění nebo dokonce úmrtím. A takových není málo,“ říká lékař a farmakoekonom Tomáš Doležal.

                         Rizikové faktory násobící nebezpečnost 

V počátku pandemie to vypadalo, že úmrtí jsou nejčastější u nejstarší populace. Postupně se však ukazovalo, že věk není jediným rozhodujícím faktorem. Mezi komplikující faktory se nejprve přidala závažná chronická onemocnění či poruchy imunity. Nyní se mezi rizikové faktory počítají hlavně cukrovka prvního a druhého typu, chronická obstrukční plicní nemoc, chronické selhání ledvin (pacienti na dialýze nebo po transplantaci), různé formy nádorového onemocnění a léčba chemoterapií, neurologická a duševní onemocnění, a také některá kardiovaskulární onemocnění. Vyšší riziko mají i osoby žijící v pečovatelských domech. Plicní astma představuje například při onemocnění covid-19 menší rizikový faktor než léčba některých nádorů.

Například diabetici 1. typu mají čtyřnásobně a diabetici 2. typu až šestinásobně vyšší riziko úmrtí na covid-19 než lidé bez této diagnózy. Ještě hůř jsou na tom pacienti po transplantaci ledvin (mají devítinásobně větší riziko komplikací) a onkologicky nemocní, kteří podstoupili léčbu určitými typy chemoterapie (riziko dokonce sedmnáctinásobně vyšší).

(Podle COGVIO) 

Ilustrační foto: pixabay